zaver.tex

\chapwithtoc{Závěr}

V~rámci této diplomové práce byl poprvé vytvořen komplexní materiál 
pojednávající o~tom, 
jak funguje Fyzikální korespondenčního
seminář Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v~Praze (kapitola 1)
a~byly podrobně zpracovány jeho některé historické statistiky (kapitola 2).
Byla realizována a~zpracována systematická
zpětná vazba jak od účastníků, tak organizátorů (kapitoly 3 až 5). 
Zvláštní ohled byl brán na zpracováni studijního (kapitola~6) 
a~profesního vývoje (kapitola~7) bývalých účastníků FYKOSu.
Na základě zpětné vazby byly vytvořeny návrhy na vylepšení fungování 
FYKOSu, z~nichž některé již byly realizovány a~jiné budou pravděpodobně realizovány 
v~dalších letech (kapitola~8).

Práce jako celek může poskytnou inspiraci pro jiné korespondenční semináře
a obdobné soutěže k~provedení vlastní systematické zpětné vazby
či je může inspirovat přímo k~provedení některých změn v~jejich organizaci.

\vspace{1.5mm}

%1 Cíle, základní info

První kapitola podává informace o~cílech FYKOSu jako celku. Primárními cíli
jsou popularizace fyziky, vzdělávání středoškoláků a~propagace studia na MFF~UK.
Svoje cíle se snaží naplňovat pořádáním korespondenčního semináře jako takového,
soustředění pro jeho nejlepší řešitele a~pořádáním dalších akcí. Jedná se 
o~první text, ve kterém jsou soustředěny informace o~všech akcích, z~nichž
některé jsou veřejně publikovány poprvé. Doposud byly totiž předávány 
pouze mezi organizátory. Například je 
v~části 1.2.5 popsána technika, kterou využívají
organizátoři pro komunikaci mezi sebou a~při přípravě akcí. 
V dalších částech je pak popsána organizace akcí i~z~pohledu organizátora 
(1.3.3, 1.4.3 a~další).


\vspace{1.5mm}
%2 Statistická data

V~2. kapitole následuje zpracování a vyhodnocení statistik řešitelů 
korespondenční části FYKOSu. V~právě proběhlém ročníku (ve
27. ročníku, školní rok 2013/14) měl FYKOS 203~řešitelů, což je historicky třetí 
nejvyšší počet. Tohoto počtu se podařilo dosáhnout díky relativně intenzivní
propagaci v posledních několika letech. 
Největší vliv na to měla pravděpodobně papírová
korespondence na školy, která cílila na konkrétní 
řešitele soutěží olympiádního typu. Potenciální zájemci o~řešení semináře  byli
vyhledáni na internetu na výsledkových listinách soutěží.

Statistiky dokládají, že valná většina účastníků, kteří se rozhodnou \mbox{FYKOS}
řešit, začne řešit první sérií daného ročníku. Významně se projevuje
to, že \mbox{FYKOS} je nejvíce propagován 
právě v~období před první sérií, svou roli hraje
zřejmě také to, že potenciální účastníci obvykle nemají chuť se začít účastnit
soutěže, která již probíhá. Od 25. ročníku jsou sice 
jednotlivé ročníky rozděleny na dvě
pololetí -- na soustředění \mbox{FYKOSu} se v~současnosti 
zve podle výsledků pouze v~předcházejícím
pololetí, současně jsou oslovováni noví potenciální 
řešitelé \mbox{FYKOSu} na \mbox{FYKOSím} Fyziklání, které probíhá
mezi pololetími semináře. 
Nicméně ani to znatelně nezvýšilo aktivitu 
řešitelů FYKOSu v~druhém pololetí, pokud srovnáváme
podíl počtu řešitelů prvního a~druhého pololetí (viz část 2.5).

Jedním z~nejzajímavějších zjištění statistických dat \mbox{FYKOSu} 
jsou data o~věrnosti řešitelů (pojem zavedený v~čá\-sti~2.7) Přestože
v~předcházejících 12 letech byla věrnost téměř vždy nad $50\,\%$, klesla
v~mezi 26. a~27. ročníkem \mbox{FYKOSu} na $38\,\%$ (viz část~2.7). 
Vysvětluji si to tím, že při vyšším počtu řešitelů je
z~nich pouze menší část motivována účastí na \mbox{FYKOSích} akcích, zejména na 
soustředění \mbox{FYKOSu}. 
Počet účastníků na soustředěních se totiž 
nezvyšuje úměrně tomu, jak se zvyšuje počet řešitelů. Tato domněnka 
je podporována i~zjištěním o~motivaci k~pokračování řešení semináře -- 
viz část 5.2.5, kde je uvedeno zjištění, že u~pokračujících řešitelů
je nejčastější motivací další účast na soustředění.

\vspace{1.5mm}
%3 Cíle a~metody

V~kapitole 3 jsou podrobně popsány jak cíle a~metody získání zpětné vazby využité 
v~této práci, tak i~metody, 
které \mbox{FYKOS} ve své zpětné vazbě využívá běžně při svých aktivitách. 
Hlavním cílem bylo zajistit systematickou zpětnou vazbu 
od stávajících i~minulých účastníků 
\mbox{FYKOSu}. Ten byl posléze rozšířen 
i~na získání zpětné vazby od organizátorů \mbox{FYKOSu}. 
Jako hlavní metody sběru dat byly využity interview a~elektronický dotazník.

\vspace{1.5mm}
%4 Interview

V~rámci práce bylo realizováno 18~polostrukturovaných 
interview se sou\-čas\-nými řešiteli 
a~organizátory \mbox{FYKOSu} (kapitola~4). Téměř 
všichni organizátoři, kteří byli respondenty,
byli i~bývalými účastníky FYKOSu. Interview sloužila obecně jako jeden ze zdrojů
získání zpětné vazby. Současně byla také inspirací k~úpravě některých dotazů 
elektronického dotazníku a~námětů k~vylepšení \mbox{FYKOSu}.

Ukázalo se, že motivace jednotlivých účastníků začít řešit \mbox{FYKOS} a~pokračovat 
v~jeho řešení se značně lišila a~že skutečně bude zajímavé podívat se na větší 
skupinu. Současně bylo zjištěno, že se účastníci předtím, než se stali
řešiteli \mbox{FYKOSu}, účastnili alespoň 
některé oborové olympiády -- nejčastěji Fyzikální olympiády
a~Matematické olympiády.

\vspace{1.5mm}
%5 Dotazníky

V~rámci práce bylo administrováno několik dotazníků (kap.~5). První z~nich sloužil
jako pilotáž pro elektronický dotazník, který byl zadán o~rok později. 
Kromě námětů vedoucích k vylepšení formulací u~elektronického verze dotazníku,
bylo zjištěno, že existují účastníci FYKOSu, kteří jej začali řešit ne ihned 
první rok, kdy o~něm věděli, ale až další rok či později. Ukazuje se tedy,
že může být vhodné propagaci semináře opakovat na stejné skupině potenciálních
řešitelů.
%Díky 
%přítomnosti identických a~podobných otázek v~obou verzích dotazníku bylo 
%možné srovnat odpovědi respondentů a~tím i~odhadnout reliabilitu dotazníku.

Respondenti dotazníku se nejčastěji o~FYKOSu 
dozvěděli z~letáku v~osobní poště, která 
jim přišla na školu. Tímto způsobem se o~FYKOSu dozvěděla zhruba třetina 
respondentů. Ukazuje se tedy, že rozesílaná hromadná korespondence skutečně 
do jisté míry účinkuje. Dalším důležitým zdrojem jsou zejména kamarádi, kteří nejsou
spolužáky respondentů, a~internet. Mírným překvapením bylo, že od svého učitele se
o~FYKOSu dozvědělo pouze $12\,\%$ respondentů. Pokud by se 
sečetli respondenti, kteří se o~FYKOSu 
dozvěděli od svých kamarádů (ale ne spolužáků) a~spolužáků, pak by se jednalo
o~zdroj informací o~FYKOSu srovnatelně častý jako osobní pošta na školu.

Motivace, která vedla účastníka k~započetí řešení FYKOSu, 
byl nejčastěji zájem zlepšit se
ve fyzice. Další častou motivací byly zajímavé úlohy, které vyžadují přemýšlení
a nejsou stejné jako školní úlohy. Třetím nejsilnějším motivačním zdrojem 
byl fakt, že se jedná o~soutěž.
Opět učitel jako motivace relativně \uv{propadnul} 
(jako motivaci jej udávalo méně
jak $5\,\%$ respondentů).

Motivací k~tomu, proč ve FYKOSu řešitelé zůstali 
a~řešili dále, byla soustředění \mbox{FYKOSu}. 
Potvrdil se tedy předpoklad, že soustředění jsou silným zdrojem motivace. 
Mezi těmi, kteří pokračovali, se také zvýšil podíl těch, kteří FYKOS dále řešili
kvůli tomu, že se jedná o~soutěž (viz 5.2.5).

Jak v~rámci rozhovorů, tak dotazníku bylo zjištěno, že 
se značně liší úroveň podpory škol a~učitelů. A~to jak mezi
školami navzájem, tak se i~na konkrétní škole liší 
to, jestli je FYKOS podporován z hlediska školy a~z~hlediska učitele.
Dokonce jsou případy, že je žák podporován, ale jiným učitelem než
svým učitelem fyziky (více viz 4.3.5, 5.1.2 a~5.2.6).

\vspace{1.5mm}
%6 Studijní vývoj

V~rámci kapitoly 6 o~studijním vývoji účastníků 
bylo zmapováno současné a~minulé studium 
207~bývalých řešitelů FYKOSu. Ukázalo se, že 
značná část z~nich, a~to více než polovina,
studuje či vystudovala MFF~UK.

Byly zjišťovány důvody výběru vysoké školy.
Jedinečnou možností této práce bylo oslovení respondentů, kteří se rozhodli 
studovat na jiné škole než MFF~UK, 
i~když by pravděpodobně měli velice dobré předpoklady 
pro studium právě na MFF~UK. Byl tedy proveden průzkum, který částečně překračoval 
plánovaný rozsah práce a~který může být využit při propagaci naší fakulty.
Průzkum skutečně ukázal několik zajímavých 
důvodů, proč si respondenti nevybrali MFF~UK.
Odpovědi je možné rozdělit do skupin podle toho, do jaké míry může MFF~UK 
ovlivnit tyto důvody. 

Jednou skupinou jsou důvody, které MFF~UK nemůže ovlivnit 
vůbec či může ovlivnit pouze velmi omezeně. 
Například se jedná o~situaci, kdy potenciální
uchazeč či uchazečka o~studium má životního 
partnera, který již studuje
v~nějakém jiném městě než v~Praze, případně 
se společně dohodnou, že začnou studovat 
v~jiném městě než v~Praze. Dále se jedná 
o~případy, kdy je někdo již dlouhou dobu 
rozhodnutý studovat např. lékařský či zubařský obor a~FYKOS 
začne řešit z~toho důvodu, aby se vylepšil
ve fyzice. V~těchto případech obvykle propagace na tyto žáky vliv nemá.

Existují však důvody, ze kterých může MFF~UK čerpat inspiraci k vylepšením.
Například bylo uvedeno, že na Dni otevřených dveří MFF~UK se vyskytovala nepříjemná
studijní referentka. MFF~UK by také mohla rozvinout svůj stávající stipendijní
systém např. o~motivační stipendium pro první ročníky bakalářského studia
po vzoru Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v~Praze.

\vspace{1.5mm}
%7 Profesní vývoj

U~41 bývalých řešitelů bylo zjištěno, že studují či studovali Ph.D. Polovina z~nich
pak studuje či studovala přímo na MFF~UK. 
FYKOS tedy připravuje
k~dalšímu studiu i~studenty, kteří na MFF~UK vydrží až do studia
a~absolvování~Ph.D. 
Téměř třetina z~respondentů studujících Ph.D. studuje v~zahraničí 
s~tím, že část z~nich dříve studovala a~vystudovala MFF~UK. Nejčastěji 
udávané důvody při odchodu do 
zahraničí byla výše stipendia pro Ph.D. studenty, případně
jejich plat, který pobírají. V~zahraničí je jeho výše 
významně vyšší než v~ČR. Dále se jednalo o~touhu poznat práci 
v~jiném týmu a~také respondenty vnímaná prestiž vysoké školy,
na kterou odešli na Ph.D. studium.

Zhruba třetina respondentů, kteří udali svoje současné zaměstnání, je za\-měst\-nána 
v~oblasti výzkumu, vývoje a~inovací. Zhruba čtvrtina pak pracuje v~oblasti IT.
Povolání zastávaná bývalými řešiteli jsou velice pestrá -- další jsou v~současnosti 
zaměstnaní například jako zubaři, finanční poradce, realitní makléř, učitel fyziky 
a chemie, garant laboratoře science centra či například jeden je majitelem 
firmy zaměřené na import a~export.

\vspace{1.5mm}
%8 Navržená a~realizovaná vylepšení
V~rámci diplomové práce bylo formulováno 
relativně velké množství návrhů na změny ve FYKOSu.
Menší část z~nich byla již realizována. 
Některé potenciální změny jsou v~práci
uvedeny, i~když se nepředpokládá, že 
by byly realizovány. U~každého takového návrhu
jsou uvedeny důvody, proč se v~současnosti 
zdá jako nepraktický či nerealizovatelný.
Avšak v~případě, že v~budoucnosti  
tyto důvody pominou a~převáží jiné argumenty,  
bude možná zajímavé tyto náměty uvážit znovu.

Jedním z~návrhů, který se u~samotných respondentů opakoval, 
je zkusit zlepšit spolupráci
s~učiteli (viz část 8.1.3). Na účelnost tohoto vylepšení 
ukazují i~výsledky elektronického
dotazníku. V~něm se učitelé ukázali až 
jako sedmý nejčastější informační zdroj
o~FYKOSu a~jako relativně slabý zdroj 
motivace (udávalo jej pod $5\,\%$ respondentů).
Současně respondenti, kteří \mbox{FYKOS} 
nikdy neřešili, často uváděli, že 
kdyby je motivoval jejich učitel, pak 
by pravděpodobně řešit začali.
Proto je vhodné se domnívat, že by zlepšení spolupráce 
s~učiteli mohlo donést pozitivní výsledky.
Nicméně se ukazuje jako problematické nalézt řešení, které by oslovilo
větší počet učitelů a~současně by příliš \mbox{FYKOS} 
nezatížilo jak další prací, tak potřebou dalších financí.

Dále se ukazuje, že systém odměn by mohl být změněn 
(viz část 8.2.2), a~to vzhledem k~faktu, že pro
značnou část řešitelů není nejvyšší motivací zisk odměny. 
Na druhou stranu by některé potenciální řešitele \mbox{FYKOSu}
mohla více oslovit možnost zisku větších odměn pro 
ty nejlepší řešitele a~motivovat
je k~řešení semináře.

\vspace{1.5mm}
%9 Pokračování práce
Domnívám se, že tato práce má mnoho možností, jak by se dalo 
v~dané oblasti pokračovat. Jak již bylo zmíněno, 
jiný korespondenční seminář či oborová soutěž, mohou být inspirovány touto 
prací a~realizovat svou vlastní systematickou zpětnou vazbu.

Pokud jde o navržená vylepšení, zatím nebyla všechna mezi organizátory 
diskutována. Některé náměty se pravděpodobně budou zavádět až v~dalších 
letech semináře. Současně je možné
dále zpracovat odpovědi z~dotazníkového šetření a~načerpat z~nich případně další
inspiraci pro úpravy semináře. Například se zamyslet na korelacemi odpovědí
k~otázkám, jak přijde řešiteli FYKOS těžký a jaké typy úloh preferuje. 

FYKOS bude mít relativně brzy své 30. výročí (školní rok 2016/17). 
Ke svému 10. a~20. výročí vydával 
soubornou desetiletou ročenku, jejímž obsahem byly vybrané nejzajímavější úlohy
z~uplynulého desetiletí a~jeden vybraný seriál. Do této třetí výroční publikace by
mohly být zahrnuty některé části této práce, byť ve zkrácené podobě.